Vytáčíme med pouze z plástve,kdy je plástev buď celá zavíčkovaná, nebo alespoň ze dvou třetin. Mnozí včelaři se mylně domnívají, že tato metoda je tak spolehlivá, že není důvod měření vody pomocí refraktometru na med.

Refraktometr na med Vám spolehlivě zjistí přesné procento vody v medu. 

I takto zavíčkovaná plástev, může mít vyšší obsah vody nad 19% a nejedná se přitom o žádnou výjimku. Vliv na obsah vody v medu v plástvi, má také jeho umístění, liší se obsah zavíčkovaného medu na plástech, podle jejich umístění v nástavku: ve středu bývá jednoznačně hustší než na okraji, zvláště pokud se tam převěšoval plod.Vyšší hodnota vody v medu nad 19% bývá problémem hlavně jarních snůšek (řepka,akát) kdy je velké množství nárazové snůšky a včely rychle víčkují.

Problém není pouze u tenkostěnných úlu jak se včelaři mylně domnívají, ale i u zateplených úlů. Měřit vodu v medu refraktometrem musíme ne pouze u jarních snůšek, ale i těch dalších. Není pouze riziko u snůšek z akátu nebo řepky ale i např. ze slunečnice.

Je mylné se také domnívat, že riziko vody v medu je pouze ze snůšek z vyšším obsahem vody. Je třeba si také uvědomit, že včely jsou umístěné v úlech, který není pro včely přirozeným prostředím,ale toto prostředí vytvořil pro včely člověk. Velmi opomíjenou kapitolou při problematice vody v medu, je také ventilace úlu. Ventilace úlu by neměla být složitě konstrukčně řešena. Je třeba dbát na přirozenou ventilaci tzv. podle včel. V případě složitých konstrukčních řešení ventilace, zase opět zasahujeme včelám do jejich přirozeného prostředí. Složitou ventilaci přidáváme včelám další práci ''přetlačovaním se“ z naším vynálezem.

Tým refraktometr-eshop.cz